V Liber Amicorum vydaném na počest životního jubilea Prof. JUDr. Moniky Pauknerové, CSc., DSc. byl uveřejněn příspěvek profesora Bělohlávka o „Conflicting Interpretations of International Treaties“ [Protichůdné způsoby výkladu mezinárodních smluv].

V rámci mezinárodního společenství je k utvoření stabilního řádu a vzájemné spolupráce nejčastěji užíváno mezinárodních smluv, a to jak bilaterálních, tak multilaterálních. Pojem mezinárodní smlouvy definuje Vídeňská úmluva o smluvním právu (dále jen „Vídeňská úmluva“) jako „… mezinárodní dohoda uzavřená mezi státy písemnou formou, řídící se mezinárodním právem, sepsaná v jediné nebo ve dvou či více souvisících listinách, ať je její název jakýkoliv“. Vzhledem k tomu, že na rozdíl kupříkladu od zákonů ve vnitrostátních právních řádech (předpisů vnitrostátního původu) se v případě mezinárodní smlouvy jedná vždy o konsensus více navzájem si rovnocenných stran dosažený v důsledku postupných jednání, obsahuje text smlouvy zachycení výsledku takového jednání a zohlednění vzájemných kompromisů, čímž se ovšem textaci mezinárodní smlouvy často ubírá na jednoznačnosti. Výsledkem je poté vznik nejasností a odlišných názorů při jejich výkladu. Není tedy s podivem, že se státy pokoušejí takovýmto problémům předcházet.  Článek profesora Bělohlávka má tak jednak ambici popsat možné způsoby prevence před budoucími spory ohledně výkladu textu smluv, a jednak na příkladech demonstrovat, k jak lze dospět k různým výkladům z důvodu ne zcela jasné kodifikace interpretačních pravidel na poli mezinárodního společenství.

220502-01_02-LA_InterpretationIntLaw.pdf