Praxe ukazuje, že více než v šedesáti procentech případů se v insolvenčních věcech díky globalizaci, jakož i volnému pohybu objevuje mezinárodní (přeshraniční) prvek, byť je tento latentní nebo složitě zjistitelný. Již předchůdce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 (nařízení Rady /ES/ 1346/2000) ukázal, že problematika insolvenčního řízení je v Evropě pilířem, ale též politickým prubířským kamenem justiční spolupráce. Jde o jednu z právně i ekonomicky nejdůležitějších, ale zároveň nejsložitějších oblastí. Navíc je prozatím jen okrajově známé, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení se použije bez ohledu na to, zda je v insolvenční věci identifikován tzv. mezinárodní prvek a jeho aplikace jako přímo použitelného předpisu má přednost před insolvenční úpravou vnitrostátního původu. Nové evropské insolvenční nařízení nyní použitelné na řízení zahájená od června 2017 navíc obsahuje řadu minimálně českému právu, ale i jiným vnitrostátním úpravám neznámých hmotněprávních a procesních institutů a mechanismů. Nakladatelství C. H. Beck právě vydalo komentář profesora Alexandera J. Bělohlávka k této úpravě (publikace Evropské a mezinárodní insolvenční právo). Výklad podávaný v širším kontextu mezinárodních standardů použitelných na insolvenční řízení je prozatím nejrozsáhlejším komentářovým dílem, který byl k této problematice kdy vydán v Evropské unii. Profesor Bělohlávek se touto problematikou zabývá více než čtvrt století a působí v této oblasti též jako konzultant a školitel na radě míst v tuzemsku i v zahraničí. V brzké době se dále očekává vydání anglické verze tohoto komentáře v Nizozemsku, jakož i vydání dalších jazykových verzí.
