Vykonatelnost, případně uznání a výkon soudních rozsudků je standardní částí většiny publikací o civilním řízení. Jakékoli pojednání o vykonatelnosti soudních smírů však v takových publikacích obvykle chybí. Stejně tak i odborné stati a články tuto materii často opomíjejí. To platí jak pro tuzemské, tak pro zahraniční prameny. Jedná se přitom o mimořádně důležitou problematiku s řadou specifik. Tato publikace pojednává zejména, avšak nikoli jen, o kvalifikaci soudního smíru jako exekučního titulu, jeho zvláštnostech, vykonatelnosti a samotném výkonu v tuzemském i přeshraničním kontextu. Zejména přeshraniční přesah tohoto právního institutu je přitom důležitý. Každý stát totiž na soudní smír nahlíží svým procesním pojetím odlišně. Přitom například to, zda a jakým způsobem následně soud takový smír schvaluje, má zásadní význam pro jeho uznání a výkon v jiném státě. Jan Šamlot se danou problematikou zabývá komplexně, přičemž zohledňuje rovněž právo Evropské unie, stejně jako režim uznávání a výkonu soudních smírů podle multilaterálních a bilaterálních mezinárodních smluv. Významné změny lze ostatně očekávat i v souvislosti s připravovanou rekodifikací tuzemského civilního procesu, jehož záměry jsou v textu publikace rovněž zohledněny.