V ještě relativně nedávné době by automatickou odpovědí, byť i začínajícího advokátního koncipienta, na otázku po zásadní a nepřekročitelné povinnosti advokáta byl odkaz na advokátní mlčenlivost. Stávající doba přímo vybízí k zamyšlení nad tím, jakým způsobem se mění společnost, jakým způsobem se na probíhající změny a opatření adaptujeme a vyrovnáváme se s nimi jak v soukromém, tak profesním životě. Ačkoli impulsem pro tento článek nebyla aktuální pandemická situace, přeci jen nelze nezmínit, že v jakýchkoli diskuzích o ní se do popředí začíná dostávat jeden výraz, a to DŮVĚRA. Důvěra ve stát a jeho instituce, důvěra v to, že omezující opatření jsou přijímána na základě kvalifikovaného odborného posouzení a nikoli z důvodu okamžitého politického zisku. Zjednodušeně lze hovořit o důvěře jako nezbytného předpokladu akceptace stávajícího stavu a nutnosti některých opatření.